Lub Cheeb Koom Txoos Xes Us sau nyiaj li ntawm 100,000 US dos las, kom tau coj mus pab cov neeg raug av qeeg nyob Kos Loos Npos (Colombia).

Lub Koom Txoos Kav Tos Liv nyob Xes Us tau sau nyiaj li ntawm 100 txhiab US dos las, kom tau coj mus pab cov neeg raug kev kub ntxhov los ntawm av qeeg 7 Richter nyob Colombia teb.

Tswv Qhia Chung Soon-taick thov kom tas ntiaj teb sib pab txhawb nqa cov neeg dim txoj sia. Lub Cheeb Koom Txoos tshaj tawm hnub tim 13 lub 8 hli no tias : “Pab neeg ib lub cev ib tug ntsuj plig (One Body One Spirit) thiab lub Koom Haum Babo Nanum yuav pab ib leeg 50,000 US dos las, kom tau coj mus pab cov neeg raug xwv txheej los ntawm av qeeg nyob Colombia teb, tab sis cov nyiaj ntawd yuav tsum yog los ntawm lub Koom Haum Caritas International. Av qeeg yog hnub tim 10 lub 8 hli, nyob sab hnub poob hauv Colombia.

Ob lub Koom Haum no sib tuav xam nrog lub Koom Haum Caritas, hais txog kev pab cuam thiab kev pab ntxiv mus raws cov neeg nyob hauv thaj tsam raug xwv txheej tej kev xav tau. Pab neeg ib lub cev ib tug ntsuj plig tseem tau qhib txais tos peev nyiaj txiag thiab kev pab cuam mus txog hnub tim 18 lub 9 hlis, kom tau coj mus pab thiab txhim kho cov thaj tsam raug kev kub ntxhov.

Tswv Qhia tu siab txog cov neeg raug xwm txheej thiab lawv cov tsev neeg. Nws thov Ntuj rau cov neeg raug mob thiab cov raug dej tshoob ploj lawm. Nws hais tias :

“Kuv tu siab kawg txog qhov tsoom pej xeem Colombia, cov uas lawv raug dej nyab yam xav tsis txog no. Ua kom lawv ploj tej tus neeg hauv lawv tsev neeg thiab cov neeg txheeb ze ploj mus sai heev, nrog rau kev puas tsuaj rau lawv lub neej thiab.”

Nws hais tias : “Kuv thov kom Tswv Ntuj txais cov neeg tuag los ntawm cov xwm txheej no mus nyob hauv nws xub ntiag. Thiab thov pub kev thaj yeeb nyob mus li rau lawv. Thov kom Tswv Ntuj plij lawv cov tsev neeg lub siab, vim tus neeg lawv hlub tshua tuag mus lawm.” Tswv Qhia thov Ntuj pab kom cov raug mob rov zoo sai sai thiab cov ploj lawm kom lawv rov los yam kaj siab lug. Thov Tswv Ntuj pub kev thaj yeeb rau txhua tus neeg uas tseem ua lub neej nyob hauv kev ntshai thiab txhawj xeeb txog tej xwm txheej tsis nco ras no. Nws thov Ntuj pab cov tub khaws neeg tuag, cov kws kho mob thiab cov neeg ua hauj lwm uas lawv tab tom nrhiav seb puas muaj tus dim siav ciaj, cov pab cov neeg raug mob thiab cov pab saib xyuas kev nyab xeeb rau cov neeg raug kev kub ntxhov.

Tswv Qhia Chung Soon-taick thov kev pab ntawm txhua lub teb chaws, kom cov neeg dim siav ciaj tau kev ua lub neej tshiab. Nws hais tias : “Kuv vam thiab cia siab tias ; kev sib koom siab thiab kev sib faib, kev sib tuav tes yuav muaj ntxiv mus. Kom tej kev txom nyem uas tshwm sim los ntawm cov xwm txheej no ploj mus sai sai.”

Nws tseem thov kom txhua lub teb chaws muaj kev pab cuam ua ntu zus, kom tsoom pej xeem Colombia yeej tej kev txom nyem loj zaum no thiab tau pib lub neej tshiab.

Tswv Qhia Chung Soon-taick  hais tias : “Cov neeg ntseeg nyob hauv lub Cheeb Koom Txoos Xes Us yuav thov Ntuj pub rau cov tau txais kev kub ntxhov zaum no. Kuv yuav thov Ntuj pub rau cov raug dej nyab, cov raug dej tshoob ploj lawm lawv cov tsev neeg, cov neeg raug mob thiab tas tsoom pej xeem Colombia uas tau txais kev kub ntxhov.” Xav tias Tswv Qhia yuav xa tej tsab ntawv koom kev tu siab mus rau tus Tswv Qhia Javier Múnera Correa, uas nws yog tus thawj tswj cov Tswv Qhia nyob Colombia lawm.

Hmong Survey Popup Image